Před několika dny mi cestu překřížil jeden velmi zajímavý článek, jenž sepsala americká studentka, která absolvovala výměnné studijní pobyty v Itálii a v Thajsku. Ti, kdo nějaký takový pobyt absolvovali, najdou v článku mnoho myšlenek, které se jim jistě často honily v hlavě. A ti, kdo takovou zkušenost nemají, alespoň dostanou ponětí, jaké motivace vedou studenta k účasti na výměnném pobytu. Aby si všichni nemysleli, že si sem člověk jede jen tak pocestovat, i když z mého blogu to tak může vypadat. Chyba je na mé straně. Psát článek o cestování je prostě mnohem jednodušší než psát různé úvahy o tom, co je opravdu zajímavé. Ano, tímto přiznávám, že toto je vesměs "břitký" cestovatelský blog. Odkazovaný článek 25 Things I Wish I Had Done Differently When I Studied Abroad je pravý opak a rozhodně doporučuji jeho přečtení.
Výtah článku aneb (Source: http://www.gooverseas.com, Article by Rachel Taft)
25, které udělat jinak na studijním pobytu:
1) Pečlivě prostudovat nabídku výměnných programu
Oslo: (následuje komentář, jak to dopadlo v Oslu - Ano / Ne / nějaká kratší úvaha) Ano
SLC: (následuje komentář, jak to dopadlo v Salt Lake City - Ano / Ne / nějaká kratší úvaha) Ano
2) Zohlednit svá očekávání při výběru výměnného programu
Oslo: Ano
SLC: Ano
3) Více se zapojit do hostitelské komunity
Oslo: Ne
SLC: Ano, pracovní stáž, pořádání orienťáckých závodů, apod.
4) Aktivně zdokonalovat své jazykové znalosti
Oslo: Ano i ne, angličtinu jsem "svištil", jak to šlo, ale okolo bylo dost Čechů, takže jsem řádně procvičoval i mateřský jazyk.
SLC: Ano, dokonce jsem začal i "úspěšně" zapomínat některé české výrazy.
5) Vyjet do netradiční destinace
Oslo: Ne, Oslo i Norsko je otřepená klasika.
SLC: Ne, Spojené Státy taky nepatří mezi netradiční destinace a kulturní šok si tu člověk neužene, což je trochu škoda.
6) Zůstat jeden rok místo jednoho semestru
Oslo: Ne, jeden semestr je málo a věděl jsem to už v Oslu. Neprodloužení pobytu je zpětně asi jediná věc, které trochu lituji. Možnost tam byla.
SLC: Ano, jednoroční pobyt byl v podstatě mým hlavním požadavkem pro druhý studijní pobyt - dokonce důležitější než destinace.
7) Získat více přátel mezi domorodci
Oslo: Ne, při ohlédnutí nezůstal jediný Nor, s nímž bych byl ještě dnes v kontaktu.
SLC: Ano i ne, domorodých amerických přátel mám mnohem víc, ale stejně jsem převážně pekl se "zahraňáky". Bydlení na kolejích holt dělá své.
8) Odjíždět bez velkých očekávání
Oslo: Ano i ne, tak bylo to poprvé a nějaká očekávání tam byla. Ale nic, co by mě dlouho ubíjelo.
SLC: Ano, prostě pojedu a uvidím - to je ten správný přístup
9) Myslet na význam pobytu pro budoucnost
Oslo: Ano i ne, někde v podvědomí to bylo, ale cíleně jsem k tomu nesměřoval.
SLC: Ano, jednoznačnou motivací pro opakovaný výjezd bylo sbírání profesních zkušeností a bodíků do CV.
10) Brát studijní kurzy vážně
Oslo: Ano, jen jsem byl limitován časem vzhledem k množství předmětu studovaných na dálku.
SLC: Ano, předměty "na dálku" jsou to nejhorším, co člověk může na studijním pobytu udělat. Od začátku jse do toho šel s tím, že budu o rok prodlužovat studia a žádné takové předměty absolvovat nebudu. Správná volba.
11) Vyjet bez známých
Oslo: Ano
SLC: Ano, proč bych si známé vozil sebou. Jedu tam proto, abych si je udělat na místě. :D
12) Vyzkoušet ubytování v rodině
Oslo: Ne
SLC: Ano, párkrát se poštěstilo. A člověk hned získá jiný náhled do místní společnosti.
13) Zabalit méně krámů
Oslo: Ne, do Osla mi rodiče přivezli autem vše, na co jsem si vzpomněl. Na konci jsem Márovi dával krabici, která obsahovala 100 tatranek. Ten čuměl.
SLC: Ano, jeden kufr a toť vše. Hlavně oblečení si člověk může pořídit na místě. No ještě uvidím až budu pakovat. Ve skrytu duše doufám, že dva kufry nebudou málo. Člověk za rok nastřádá hodně krámů.
14) Založit si bankovní účet v zahraničí
Oslo: Ne
SLC: Ne
15) Vyjít bez internetu nebo ho alespoň omezit
Oslo: Ne, tady slečně asi hráblo. Alespoň z mého pohledu. I když občas si přeju, aby žádný internet neexistoval.
SLC: Ne, dvakrát podtrhuji tvrzení výše.
16) Zapojit se do výzkumného projektu
Oslo: Ne.
SLC: Ano, zkušenost to bylo k nezaplacení, i když mě stála nejvíc nervů za celý zdejší pobyt.
17) Pěstovat blog
Oslo: Ano, tohle vám všem asi došlo, když čtete tento článek.
SLC: Ano, blog se vrátil k původní ideji a získal opět větší smysl. Jedno z rozhodnutí, kterého nelituji.
18) Uskutečnit výměnný pobyt přímo s hostitelskou institucí
Oslo: Ne.
SLC: Ne.
19) Cestovat sólo
Oslo: Ne, až na drobné výjimky.
SLC: Ano, tady už něco bylo. Brzy jedu na týden a půl sám do San Diega.
20) Mít více otevřenou mysl a prostě být outgoing
Oslo: Ano i ne, moje počáteční osobnostní výbava nebyla žádný zázrak, ale nakonec ani hrůza. Tohle je jedna z věcí, které vás má naučit první pobyt.
SLC: Ano, What´s up, dude? :D
21) Při cestování přespávat u domorodců místo v hostelu
Oslo: Ne, škoda, že domorodci nespí v kempech.
SLC: Ano, v USA už se dařilo více a více za týden v San Diegu.
22) Být více ostražitý
Oslo: Ano i ne, ukradli mi bundu a batoh, ale nutno přiznat, že jsem byl pod obraz.
SLC: Ano i ne, ukradli mi kolo, ale co naplat. A věci asi nepřestanu zapomínat až do smrti.
23) Vyzkoušet vše, co nabízí místní kuchyně
Oslo: Ne, venku jsem jedl jednou a to bylo ve školní kantýně. :D Jo a k tomu dvě piva za v hospodě za pět měsíců.
SLC: Ano i ne, Mexikem jsme se samozřejmě "prožrali" (následně tedy také "problili"), ale stálo to za to. I gastronomické večery se v USA našly. Moje cestovatelské zažitky ale nikdy nešly přes žaludek a asi to tak ještě chvíli zůstane.
24) Jednou za čas se rozšoupnout a něco vyzkoušet
Oslo: Ano i ne, tak já byl vždycky spíš "šetřílek", ale člověk se s tím musí nějak rozumně popasovat, aby na konci nelitoval promarněných možností, které jen tak znovu nenastanou.
SLC: Ano, nastal mírný posun.
25) Žít každým okamžikem
Oslo: Ne, tohle mi nikdy moc nešlo, ale výměnný pobyt mě určitým věcem naučil.
SLC: Ano i ne, osobnostní rysy se přepisují těžko, ale určitě nastal významný posun. Člověk potká lidi, z nichž tenhle přístup k životu přímo "stříká" a ti ho inspirují. Když je den blbec, tak si na jejich přístup vzpomenu a hned je mi líp. Poslední měsíce tak většinou "špatná" rána začínám promluvou "Smile, bitch!" sám k sobě. A docela to funguje.
